Egyptské hieroglyfy rozluštil francouzský
archeolog Jean-François Champollion. Ten
se narodil 23. prosince 1790. Byl
obdařen výjimečným jazykovým nadáním. Již v pěti letech se naučil sám číst a
psát. V devíti letech uměl řecky a latinsky;
jako jedenáctiletý četl bibli z hebrejského originálu.
V té době také sepsal svoji první knihu, Dějiny slavných psů.
Když mu bylo 13 let, začal se učit arabsky a syrsky,
později koptsky,
jako patnáctiletý studoval perštinu farsí, zéndštinu, prehlévštinu, sanskrt a
pro rozptýlení také čínštinu. Studoval
akademii v Grenoblu a v pouhých 17 letech byl jmenován jejím členem,
v 19 letech se stal dokonce profesorem. V roce 1807 odejel do Paříže, kde žil
ve velké chudobě a nebýt bratra, těžko by přežil. Vlivem špatného ubytování a
následkem zimy, vlhka i hladu těžce onemocněl s trvalými následky. Jeho bratr s
ním sdílel vášeň pro Egypt, ale stal
se knihovníkem. V této době probíhal boj o rozluštění
hieroglyfů, avšak marně. Příčinou byl mimořádný objev starobylé
stély, která byla nazvána podle místa objevu – Rossetská stéla.
Champollion zcela náhodou v Londýně nalezl kopii textů z tohoto kamene a začal
ji luštit. Již 14. 9. 1822 se mu podařilo rozluštit jméno z
egyptského textu a to bez
pomoci řeckého textu. Díky kartuši Remesse II., opsané v
chrámu Abú Simbel, pochopil, že hieroglyf může znázorňovat zároveň předmět i
zvuk. Champollionovi se však podařilo rozluštit celý systém egyptského
písma. Odhalil vztahy mezi hieroglyfickým a démotickým písmem a zároveň vztahy
obou těchto písem k třetímu hieratickému tj.
kněžskému. Dne 23. září 1822 přednesl
Champollion svůj výklad a zároveň důkaz jeho správnosti před členy akademie. Na
Rosettské desce se zachovalo celkem 1419 hieroglyfů kterým odpovídá 486 řeckých
slov; tj. každé slovo se píše průměrně třemi znaky. Jména králů psali Egypťané
zřejmě na znak úcty do oválných rámečků, tzv. kartuší. Ke znakům, které neměly
fonetickou hodnotu se přidával vysvětlující znak - determinativ. Samohlásky
Egypťané pravděpodobně nepoužívali kvůli nářečním rozdílům. Vyskytovaly se však
i kombinace jednotlivých znaků; např. "j" se označovalo obrázkem
třtiny, spojilo se s determinativem označujícím chůzi (nohy) a vznikl ideogram
vyjadřující "chodit".
Dne 18. března roku 1828 odjel
Champollion do Egypta, kde objevil starý chrám zasvěcený bohyni Eset na ostrově
Fílé, poté pokračoval do Karnaku a
do Théb. O
dva a půl roku později se vrátil do Francie; zemřel v Paříži 4. března 1832.
Čerpáno z:
wikipedia.org
egyptologie.cz
google.com
Žádné komentáře:
Okomentovat