Život
Tutanchamon byl faraon
Starověkého Egypta. Tutanchaton nastoupil na trůn po krátké vládě Smenchkareho,
což byl možná jeho bratr, možná však nikoli král, nýbrž královna – jeho
nevlastní matka Nefertiiti (k tomuto závěru se přiklání stále více badatelů).
Tutanchatonovo trůnní jméno znělo Nebcheprure. Jeho původní jméno znělo: Faraon Tutanchaton. Na trůn se poprvé posadil
jako devítiletý chlapec. Pro jeho nízký věk však nepanoval sám a
po léta byl jeho poručníkem a skutečný vykonavatelem moci vezír a jeho příbuzný
a nástupce Aj II. Mladý panovník zemřel již po devíti až deseti letech
vlády, přibližně v devatenácti letech, pravděpodobně na malárii nebo spíše na gangrénu po zlomenině stehenní kosti, po pádu z vozu. Tutanchaton vyrůstal na královském dvoře v Achetatonu. Jeho
otec byl faraon Achnaton a matka pravděpodobně Kije,
Achnatonova druhá manželka. Nemůžeme vyloučit ani otcovství Amenhotepa III. Někteří badatelé používají zkráceninu jeho jména a
nazývají ho též "králem Tutem", což je ale velmi
neoficiální forma. Pohřben byl v Údolí králů u Luxoru, při severo-západním okraji staré říšské metropole Théby.
Hrobka
Světově proslulou hrobku předčasně zesnulého faraona objevil po téměř 3300
letech v roce 1922 britský archeolog Howard Carter. Jeho sarkofág se podařilo otevřít ale až roku 1925 a tím i potvrdit, že se jedná
o místo skutečného hrobu. Díky nálezu se o tomto panovníkovi ví mnohem více než
o ostatních faraonech z tohoto období.
Postup odkrývání hrobky
4. listopadu 1922 nalezl Howard Carter pod starověkými
řemeslnickými chýšemi první stupně schodiště vedoucího do hrobky
Po očištění schodiště od suti se objevil vchod do hrobky, na němž byly stopy po násilném vniknutí. Protože se čekalo na příjezd lorda Carnarvona, bylo schodiště znovu zasypáno. Vstup byl uzavřen železnou mříží a střežen hlídkami. 24. listopadu 1922 bylo v přítomnosti lorda Carnarvona schodiště znovu uvolněno; vstup byl vyfotografován a posléze proražen
Následující noc byla vyklizena sedm metrů dlouhá chodba plná kamení, ale i nádob, pohárů a skříněk. To ukazovalo na vyloupení hrobky
Byl uvolněn druhý zapečetěný vstup. Howard Carter do něj pomocí železné tyče prorazil otvor široký natolik, aby jím mohl prostrčit ruku. V mihotajícím se plaménku svíčky objevil rozsáhlou místnost plnou tajemných předmětů – zvířat, soch, pohřebních lehátek. A mezi tím bylo všude zlato!
Výkonné elektrické lampy osvětlily celou předsíň, v níž byl nepopsatelný nepořádek. To bylo dalším důkazem, že tudy prošli vykrádači hrobek. Tento nepořádek ovšem tvořily stovky (přibližně 650) pozlacených předmětů, navršených až ke stropu do výšky čtyř metrů. Nosítka, sochy lidí v životní velikosti, nádherné skříně, lehátka, stoličky, či vázy byly již samy o sobě nejúžasnějším pokladem objeveným v Egyptě. Egyptská vláda si uvědomovala význam objevu, o němž informovaly noviny na celém světě, a proto byla Howardu Carterovi nápomocná. Carterovi bylo jasné, že než bude v průzkumu hrobky pokračovat, musí veškeré vzácné a křehké předměty z místnosti odstranit. Tato práce trvala několik let
Za nosítky opřenými o stěnu předsíně nalezli archeologové další zapečetěný vstup. I tento byl v minulosti porušen a znovu uzavřen. Vedl do místnosti plné tisíců předmětů, které se zde povalovaly v neskutečném nepořádku. Mezi všemi těmito poklady patřily mezi ty nejdojemnější památky na dětství předčasně zemřelého faraona. Vzácné hry, pera, vějíře, židličky a stolečky byly uschovány v truhlách, které nesly následující nápis: "Truhla pro jeho Veličenstvo, když bylo ještě téměř dítě"
V předsíni si Carter ihned všiml dvou velkých mužských soch, které zřejmě střežily vstup. Zeď zde při poklepu zněla dutě. Archeolog tušil, že se za ní skrývá pohřební komora, a proto otevření vstupu oddaloval. Vypáčil jej až 10. října 1925 v přítomnosti vážených hostů.
Výzdoba pohřební komory byla provedena na žlutém podkladě, který měl odrážet staroegyptské označení místa jako „dům zlata“. Malby na stěnách znázorňovaly obřady při Tutanchamonově pohřbu. Celou místnost zabíral obrovský skříňový sarkofág. I zde byly stopy po vykrádačích hrobek – pečeť na sarkofágu byla porušena. Uvolnění mohutných kamenných kvádrů trvalo dlouhé hodiny. Teprve poté byla objevena druhá schrána s nedotčenou pečetí! Do celého světa se rozletěla zpráva, že byl objeven neporušený sarkofág faraona. Dne 25. října 1925 otevřel Howard Carter poslední, zlatý, sarkofág, v němž se skrývala mumie Tutanchamona
Po očištění schodiště od suti se objevil vchod do hrobky, na němž byly stopy po násilném vniknutí. Protože se čekalo na příjezd lorda Carnarvona, bylo schodiště znovu zasypáno. Vstup byl uzavřen železnou mříží a střežen hlídkami. 24. listopadu 1922 bylo v přítomnosti lorda Carnarvona schodiště znovu uvolněno; vstup byl vyfotografován a posléze proražen
Následující noc byla vyklizena sedm metrů dlouhá chodba plná kamení, ale i nádob, pohárů a skříněk. To ukazovalo na vyloupení hrobky
Byl uvolněn druhý zapečetěný vstup. Howard Carter do něj pomocí železné tyče prorazil otvor široký natolik, aby jím mohl prostrčit ruku. V mihotajícím se plaménku svíčky objevil rozsáhlou místnost plnou tajemných předmětů – zvířat, soch, pohřebních lehátek. A mezi tím bylo všude zlato!
Výkonné elektrické lampy osvětlily celou předsíň, v níž byl nepopsatelný nepořádek. To bylo dalším důkazem, že tudy prošli vykrádači hrobek. Tento nepořádek ovšem tvořily stovky (přibližně 650) pozlacených předmětů, navršených až ke stropu do výšky čtyř metrů. Nosítka, sochy lidí v životní velikosti, nádherné skříně, lehátka, stoličky, či vázy byly již samy o sobě nejúžasnějším pokladem objeveným v Egyptě. Egyptská vláda si uvědomovala význam objevu, o němž informovaly noviny na celém světě, a proto byla Howardu Carterovi nápomocná. Carterovi bylo jasné, že než bude v průzkumu hrobky pokračovat, musí veškeré vzácné a křehké předměty z místnosti odstranit. Tato práce trvala několik let
Za nosítky opřenými o stěnu předsíně nalezli archeologové další zapečetěný vstup. I tento byl v minulosti porušen a znovu uzavřen. Vedl do místnosti plné tisíců předmětů, které se zde povalovaly v neskutečném nepořádku. Mezi všemi těmito poklady patřily mezi ty nejdojemnější památky na dětství předčasně zemřelého faraona. Vzácné hry, pera, vějíře, židličky a stolečky byly uschovány v truhlách, které nesly následující nápis: "Truhla pro jeho Veličenstvo, když bylo ještě téměř dítě"
V předsíni si Carter ihned všiml dvou velkých mužských soch, které zřejmě střežily vstup. Zeď zde při poklepu zněla dutě. Archeolog tušil, že se za ní skrývá pohřební komora, a proto otevření vstupu oddaloval. Vypáčil jej až 10. října 1925 v přítomnosti vážených hostů.
Výzdoba pohřební komory byla provedena na žlutém podkladě, který měl odrážet staroegyptské označení místa jako „dům zlata“. Malby na stěnách znázorňovaly obřady při Tutanchamonově pohřbu. Celou místnost zabíral obrovský skříňový sarkofág. I zde byly stopy po vykrádačích hrobek – pečeť na sarkofágu byla porušena. Uvolnění mohutných kamenných kvádrů trvalo dlouhé hodiny. Teprve poté byla objevena druhá schrána s nedotčenou pečetí! Do celého světa se rozletěla zpráva, že byl objeven neporušený sarkofág faraona. Dne 25. října 1925 otevřel Howard Carter poslední, zlatý, sarkofág, v němž se skrývala mumie Tutanchamona
Žádné komentáře:
Okomentovat